Snižování energetické náročnosti budov je dlouhodobým cílem specialistů napříč obory. Současně je i tématem politickým – neúsporný dům podle platné legislativy už pár let nepostavíte. Mezi domy s nízkou energetickou náročností jsou však z hlediska parametrů i využívaných zdrojů velké rozdíly. Přinášíme vám přehled jednotlivých typů domů, díky kterému se v problematice lépe zorientujete.
Koncept ostrovního domu se již několik let úspěšně rozvíjí i v České republice. Velký krok vpřed udělal zejména díky projektu Český soběstačný dům.
Vyšší počáteční investice, nízké provozní náklady
Jak jsme zmínili již v úvodu, všechny novostavby, které odpovídají zákonným požadavkům, považujeme za nízkoenergetické. Přesto je mezi nimi z hlediska izolačních vlastností a související měrné potřebě tepla na vytápění velký rozdíl.
Realizace úsporných opatření vyžaduje vyšší počáteční investice, které se však odrazí v nízkých provozních nákladech. Při výběru optimálního energetického standardu pro váš nový dům zohledněte návratnost, tedy jestli se vám investované peníze v určitém časovém horizontu vrátí.
Proč se pustit do stavby energeticky nenáročného domu
Přemýšlíte, jestli se spokojit se zákonem daným minimem, nebo požadované hodnoty výrazněji překonat? Pak si musíte odpovědět na otázku, co od svého domu očekáváte. Domy s nízkou energetickou náročností vyššího standardu (např. pasivní domy) přináší kromě nízkých provozních nákladů i další výhody.
Mezi přednosti velmi úsporných domů patří zejména šetrný přístup k životnímu prostředí, tepelný komfort v letním i zimním období nebo omezená závislost na distribučních sítích. Úsporné domy totiž mimo jiné hospodárně nakládají s elektrickou energií (při použití fotovoltaických panelů jsou i částečně soběstačné), využívají dešťovou i šedou vodu a dokážou pracovat také s odpadním teplem. Při realizaci novostavby či rekonstrukci navíc můžete využít státní dotace z programu Nová zelená úsporám, díky kterým vstupní náklady výrazně snížíte.
Rozdělení domů podle energetických standardů a typů
Orientace v energetických standardech budov je vzhledem k vzájemné podobnosti a rozličným hodnotícím kritériím problematická. S výjimkou budov s téměř nulovou spotřebou energie nejsou tyto standardy v českém prostředí legislativně závazné, a tak je jejich klasifikace dobrovolná. O charakteru a míře úsporných opatření ale mnohé napoví. Nejčastěji se setkáte s následujícími typy budov:
Dům s nízkoenergetickým standardem
Nízkoenergetický standard patří v našem prostředí k nejstarším. Opírá se především o měrnou potřebu tepla na vytápění, která nemá překročit hodnotu 50 kWh/m2a. Definici standardu naleznete například v normě ČSN 730540 2. Vzhledem k technologickému pokroku a zpřísňujícím se požadavkům na energetickou náročnost je tento standard neaktuální a nemá vypovídající hodnotu. I dříve realizované novostavby, které nebyly navržené s cílem úsporných opatření, tomuto standardu většinou odpovídají.
Budova s téměř nulovou spotřebou energie
K 1. lednu 2020 vešla v platnost Směrnice o energetické náročnosti budov, podle které lze realizovat jen budovy s téměř nulovou spotřebou energie (NZEB). Tento standard je tak jediným, který je z hlediska legislativy pevně zakotven a určuje přesná hodnotící kritéria a požadované parametry. Problém je v tom, že na rozdíl od metodik jiných standardů nemá pevně stanovené absolutní hodnoty jednotlivých parametrů. Maximální měrnou potřebu tepla na vytápění zde tedy nenajdete.
Požadovaná hodnota se u každého objektu liší a vychází z tzv. referenční budovy. Hodnocený dům se tak srovnává s budovou stejné orientace či geometrie a nesmí přesahovat její hodnoty. Zavedením tohoto standardu je tak potřeba splnit přísnější požadavky zejména na zateplení, systém vytápění, větrání či osvětlení. Budova s téměř nulovou spotřebou energie musí být také částečně zásobována z obnovitelných zdrojů energie. Ve srovnání s nízkoenergetickým standardem jsou NZEB zpravidla úspornější.
Pasivní dům
Vývoj pasivního standardu započal přibližně před třiceti lety a v současnosti se považuje za technicky nejpokročilejší a nejpropracovanější. Stanovuje maximální měrnou potřebu tepla na vytápění (15 kWh/m2a, v českém prostředí dle TNI 730329 až 20 kWh/m2a) a řadu dalších požadavků.
Dům v pasivním standardu musí vynikat vzduchovou neprůvzdušností, systémem větrání s rekuperací nebo úsporným systémem topení v podobě tepelných čerpadel či jiných úsporných řešení. Pasivní dům splňuje dobrovolná (ale přísná) kritéria. Přináší dlouhodobou úsporu a tepelný komfort, vyžaduje však o 10 až 15 % vyšší vstupní investice ve srovnání s domem v souladu s NZEB.
Energeticky plusový dům
Plusový dům je takový, který dokáže vyrobit více energie, než sám spotřebuje. V podstatě se jedná o pasivní dům s vyšší mírou výroby energie z obnovitelných zdrojů. Ve velké míře se využívají fotovoltaické panely. První projekt energeticky plusového domu vznikl v roce 2009 v Dánsku. Jeho nedílnou součástí jsou solární kolektory a fotovoltaika. Energii vyrábí přibližně 2/3 roku a přebytky prodává do sítě. V době, kdy je slunečního záření nedostatek, využívá elektřinu z distribuční sítě.
Ostrovní dům
Na rozdíl od plusového domu není ten ostrovní vůbec napojen na distribuční sítě. Elektrickou energii si vyrábí z vlastních zdrojů a na místě ji spotřebovává. Místo připojení na kanalizaci využívá domácí čističku nebo jímku, vlastním zdrojem (zpravidla studnou) řeší i přípojku vody.
Aby ostrovní dům mohl fungovat nezávisle na distribuční síti, musí být sám o sobě energeticky úsporný a šetrně hospodařit s dešťovou i šedou vodou. Vytápění je zpravidla řešeno kamny či kotlem napojeným na akumulační nádobu pro ohřev vody.
Projekt Český soběstačný dům vsadil na energetickou nezávislost
Koncept ostrovního domu se již několik let úspěšně rozvíjí i v České republice. Velký krok vpřed udělal zejména díky projektu Český soběstačný dům (ČSD), který vsází na nezávislost a šetrný přístup k životnímu prostředí.
Naše společnost Internorm s principy ostrovních domů souzní. I vzhledem k nadprůměrným tepelněizolačním vlastnostem našich oken jsme rozhodli přidat se mezi partnery odvážného projektu. Není tak překvapením, že na prvním českém soběstačném domu nad Hodslavským potokem u Lipna najdete právě okna naší výroby. U jejich osazování jsme samozřejmě nechyběli a vše pro vás detailně zdokumentovali. Chcete se o principech, vizích a realizaci ČSD dozvědět více? Zaposlouchejte se do videorozhovoru s Pavlem Podruhem, zakladatelem projektu:
Zdroj fotografií: Internorm